Dovolená 13. 5. - 20. 5. 2018

Ochrana
Vyřízení objednávek trvá od 1 - 7 dnů, v závislosti na dostupnosti zboží a přijaté platbě. Vzhledem k plánované dovolené
od 13. - 20. 5. 2018 upozorňujeme, že objednávky přijaté od 11. 5., budeme vyřizovat až ve 21. týdnu.


 

Jihomoravské biovíno

Nedůvěřivému vyčkávání, socialistické vychytralosti a raně kapitalistické touze po zisku za každou cenu se dokázali vyhnout i manželé Jarmila a Josef Abrlovi, pěstitelé a výrobci aromatických bylinek, koření a biovína z Pavlova pod Pálavskými kopci. Nad hektarem jejich vinic se vypíná silueta zříceniny Dívčích hradů, charakteristická jak pro Pálavu, tak pro viněty na Abrlových lahvích.

Když začali Abrlovi v roce 1994 sázet vinohrad, byli již rozhodnuti a připraveni pěstovat a vyrábět víno v takzvané biokvalitě, podrobit se přísným pravidlům Mezinárodní federace organického zemědělství, u nás zprostředkovaným Kontrolou ekologického zemědělství. Prakticky to znamená, že pěstují vinnou révu bez použití agrochemikálií, hnojiv, růstových stimulátorů a biocidů, že se zříkají umělých zásahů i při vlastní výrobě a skladování vína, všeho, čím je neblaze proslulé konvenční vinařství. Ekologicky příznivé vinaření spočívá ve využití přirozené úrodnosti půdy, ve spolupráci s biologickou ochranou dravých roztočů a slunéček, ve vhodně zvolené poloze vinice a ovšem v promyšlených a zdrženlivých pěstitelských postupech. Nesype-li vinař na pozemek herbicidy, musí používat ruční práci, pružně spolupracovat s přírodními vlivy a být tolerantnější k plevelům. Takové hospodaření znamená úlevu pro půdu, vodu a krajinu, klade však nároky na práci, trpělivost a nezištnost. Není náhodné, že z celkové výměry 11 500 ha vinic je v České republice ekologicky obhospodařovaných asi 40 hektarů (Hluchý 2002).
Fyziologickou zvláštnosti ekologicky pěstované révy je, že dokáže efektivněji využívat slunečního záření. Tak hrozny získávají vyhraněné chuťové vlastnosti i přirozenou sladkost. To je výhoda zejména v našem relativně severním areálu pěstování révy. Také díky ní mohou moravská biovína konkurovat vínům pěstovaným v jižnějších geografických polohách, vínům francouzským, italským, španělským a dalším, která se dnes běžně dovážejí.

I laika napadne, že v přísných pěstitelských podmínkách, vylučujících postřiky, je vinná réva vystavena každoročním epidemiím pověstné perenospóry, botrytidy a jiných plísňových onemocnění. Proto se musí ekologická produkce uchylovat k pěstování omezeného počtu relativně odolných odrůd. Abrlovi pěstují Pálavu, která vznikla křížením Tramínu a Müllera Thurgau, Moravský Muškát, Cabernet Moravia a André. Musejí oželet odrůdy, které jsou ty nejoblíbenější a na trhu nejžádanější.

Někteří odborníci (např. Hluchý 2002) vyjadřují názor, že odrůdy pěstované v organickém vinařství nedovolují vyprodukovat víno nejvyšší kvality, které by obstálo v dnešní ohromné konkurenci. Abrlova vína tyto pochybnosti nepotvrzují. Na náročných přehlídkách a výstavách vín si stojí výborně, jejich vzorky mají pravidelně úspěch například na výstavách v rakouském Poysdorfu. Jsou nositeli několika stříbrných medailí. Pálava 2000 získala dokonce nejvyšší ocenění - Bacchusův pohár. Ale ať už je to se špičkovou úrovní biovín jakkoli, jisto je, že jejich odrůdový sortiment je omezený.

Biovíno - šťastná nevěsta a Pálava 2002Biovíno je dobrým příkladem ekologického luxusu. Jeho konzumace obsahuje jak ekologický záměr, tak některá sebeomezení: Zejména v zemích s delší tradicí ekologického vinařství a rozvinutým ekologickým vědomím bývá podstatně dražší než víno pěstované konvenčním způsobem. U nás se zatím ceny biovín příliš neliší, zato bývá potíž s jejich sháněním. Dalším sebeomezujícím prvkem je pro konzumenta právě zúžení výběru. Kdo se rozhodne pro láhev biovína, musí oželet odrůdu, která by třeba byla jeho jazyku milejší nebo na kterou má momentálně chuť.

Tak jako každý ekologický luxus přináší i konzumace biovína radost: Spočívá především v jeho ideační hodnotě, ve vědomí, že podporuji produkt, který vznikl na základě lidského ohledu vůči přírodě a spoluprací s přírodními procesy. Jistě je radost ze sklenky biovína větší, znám-li krajinu a místo, kde bylo vypěstováno. Co se mne a mých přátel týká, otázku příslušnosti biologických vín k absolutní špičce chápeme jako věc ležící mimo možnosti posouzení běžného znalce vín; necháváme je frajerským diskusím absolutně špičkových znalců. Chytrou radost spočívající v požitku z vynikajícího pití naplňují biovína bezesporu plnou měrou.

Biovíno má ještě jednu charakteristickou vlastnost ekologického luxusu: je temporálií, ztělesněním úcty k času. Pan inženýr Abrle mi se zřejmým potěšením i hrdostí líčil, jak je výroba jeho vína pomalá. Žádné používání enzymů, žádné rychlé lisování a uměle dodávané kvasinky, žádná temperace při kvašení a žádné nepřirozené čeřící látky a stabilizátory. To vše by sice zajistilo vykvašení do čtrnácti dnů a umožnilo brzký prodej a zisk z úrody, zničilo by to však charakteristické znaky odrůdy i oblasti, v níž réva rostla a zrála. Výrobní proces ekologického vinaře je pomalý a přirozený; ve šťávě pracují jen kvasinky, které si s sebou přinesou bobule z vinice, dlouhá doba kvašení umožňuje, aby se uvolnily aromatické látky.

Při relativně nízké poptávce zatím nepřipadá v úvahu, že by producenti cenu za biovíno zvýšili tak, jak to odpovídá jejich práci a rizikům. Abrlovi vytvářejí svému vínu místo na trhu necelé tři roky. Začali prostřednictvím brněnských a pražských biojarmarků. Něco prodají ve vinotékach, něco přímo ve svém obchůdku a něco posílají zásilkovou službou. Rádi konstatují, že zákazníků postupně přibývá. Ještě větší radost mají z jejich skladby. Nepatří k sortě znalců vín, kteří v posledních letech ve vinotékách kupují vynikající, leč environmentálně problematické víno importované z Chile nebo z Austrálie. Ani to nejsou lidé, kteří mají zájem o jakékoliv dobré víno; jde jim právě o typ BIO, který je zárukou šetrnosti vůči přírodě a vysoce kvalitního produktu. Často se Abrlovo víno kupuje jako dárek, má někomu udělat radost. Zákazníci Abrlových jsou spíše lidé z města, zřejmě vyššího vzdělání, středních, ale spíš mladších let, často studenti. Těm prodává paní Abrlová víno nejraději. Tuší, že si něco odřekli, aby si mohli koupit jejich láhev. Rezervovaní jsou zato Abrlovi vůči pražským a německým obchodníkům, kteří chtějí skoupit velké objemy vína a spekulují se vznikem módy biovín.


LIBROVÁ, Hana. Vlažní a váhaví : (kapitoly o ekologickém luxusu). 1. vyd. Brno : Doplněk, 2003. Společensko-ekologProf.RNDr.Hana Librováická edice.
ISBN 80-7239-149-6. Jihomoravské biovíno, s. 193-199.


Publikováno se souhlasem autorky

Prof. RNDr. Hana LIBROVÁ CSc. (*1943) Vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UJEP (dnes MU) v Brně a absolvovala vědeckou přípravu v oboru sociologie na Filozofické fakultě J. A. Komenského v Bratislavě. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně založila obor humanitní environmentalistika. Zabývá se sociologickými aspekty ekologických problémů, zvláště ekologicky příznivými životními způsoby. Napsala knihy Sociální potřeba a hodnota krajiny (1987), Láska ke krajině? (1988), Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti (1994), Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu (2003).